Baňkování

Metoda baňkování s největší pravděpodobností pochází z Číny a i dnes je nedílnou součástí tradičního systému léčení např. v Číně, Koreji, Indii nebo Tibetu. Většímu zájmu veřejnosti i některých lékařů se baňkování pro své mimořádné účinky opět těší v posledních dvou desetiletích. Je to starověká léčebná technika, která využívá principu přikládání baněk na vybrané části těla. Léčebného efektu je dosahováno využitím podtlaku v baňce.

Povrch těla je odrazem funkce uvnitř uložených orgánů. To se projevuje především na zádech. Každému orgánu odpovídá příslušná kožní a podkožní oblast, která je nazývána také reflexní zónou. Při baňkování nebo baňkové masáži dochází k podráždění příslušných segmentů nasáním pokožky, ve které jsou uložena četná nervová zakončení.

Vzniklý podtlak způsobí také průnik červených krvinek z cév do okolního prostoru, čímž vznikají podkožní hematomy (modřiny). Oproti klasickým hematomům nejsou však bolestivé a za pár dnů zmizí. Kromě okysličení krevního oběhu je podtlakem baňky stimulován také lymfatický oběh.

Účinky metody baňkování

• zrychlení metabolismu v kůži, zvýšení přísunu živin ke tkáním
• odstranění spasmů
• podpora regenerace kůže a zvýšení její odolnosti vůči různým škodlivinám
• dochází ke stimulaci nervových zakončení
• stimulace krevního a lymfatického oběhu
• v kloubech dochází ke zvýšenému vylučování synoviální tekutiny, kde jsou odstraňovány spasmy kolem postiženého kloubu

Indikace

• posílení imunity
• bolesti svalů, kloubů
• funkční problémy pohybového systému, bolesti zad, šíje
• při kloubních a svalových zraněních
• bolesti hlavy a migréna
• revmatické potíže
• artróza
• celulitida
• při některých vnitřních onemocněních

Kontraindikace

• u všech krvácivých stavů
• poškozená kůže
• u těhotných žen nebaňkujeme podbřišek, dolní bederní oblast
• u všech druhů maligních tumorů
• úrazy, zlomeniny
• těžké otoky, srdeční onemocnění, srdeční selhání
• nebaňkovat v opilosti, při nadměrné únavě, hladu, ani bezprostředně po jídle
• horečnaté onemocnění